Srdečník obecný
Srdečník obecný – Buřina srdečník - Leonurus cardiaca je vytrvalá, až 150 cm vysoká léčivá bylina z čeledi hluchavkovité.
Srdečník má čtyřhrannou, rýhovanou, dutou a přímou lodyhu, která je často hustě větvená. Tu po celé délce pokrývají vstřícné, ostře pilovité, krátce chlupaté, až sedmiklanné listy, které se směrem vzhůru zužují. Horní listy jsou často trojlaločné, nejvyšší nedělené. Květy jsou jemně růžové, přisedlé a tvoří husté lichopřesleny. Nálevkovité kalichy dosahují 5-8 mm délky. Z každého kalichu vyčnívá 5-6 osinatých zubů ohnutých směrem ven. Koruna je dlouhá 8-12 mm, z vnější strany hustě chlupatá. Bylina kvete v období od června až října.
Původně se vyskytoval v Asii, ale byl zavlečen do Evropy a do Severní Ameriky, kde postupem času zdomácněl. Najdeme jej vzácně na okrajích cest, mezích, loukách i rumištích, častěji však bývá pěstován. Vyžaduje bohaté, kypré půdy a nepříliš vlhké, dobře osluněné stanoviště.
Bylina obsahuje glykosidy, hořčiny, třísloviny, alkaloidy, flavonoidy a stopy silic.
Srdečník se užívá v lékařství i homeopatii jako posilující lék při srdečních chorobách nervového původu, při úzkostných stavech, nespavosti, stresu a rozčilení, působí mírně sedatívně. Snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak, rovněž přispívá k lepšímu trávení a odstraňuje nadýmání. V gynekologii se používá při klimakterických potížích. Užívá se formou čajů a tinktury. Vyplachování úst nálevem ze srdečníku posiluje zubní sklovinu.
Vzhledem k tomu, že rostlina je u nás vzácná, její sběr ve volné přírodě není možný.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Srdečník_obecný
